
Český granát a lečitelstvi
Za doby vlády Rudolfa II. se Praha stala centrem evropského kamenářství. Rudolf II. byl nejen vášnivým sběratelem rarit a uměleckých předmětů, ale na jeho dvoře také sídlilo velké množství učenců a vědců. Mezi nimi bylo i spousta lékařů, ranhojičů, bylinkářů i šarlatánů. Jedním z významných lékařů byl osobní lékař Rudolfa II. Holanďan Anselmus de Boodt nebo též Anselmus Boëtius de Boodt (Bruggy 1550 – Bruggy 21. června 1632). Za svého života napsal velmi zajímavé dílo „Gemmarum et Lapidum Historia“ pojednávající také o léčebných silách drahých kamenů, mimo jiné i granátu z Českého středohoří. Granáty ve svém díle nazývá „Granati Bohemici“, jako první tedy prokazatelně použil označení „české granáty“. Zmiňuje se o jejich výskytu, těžbě i použití. Ve středověku se drahým kamenů běžně přisuzovaly léčebné, někdy až nadpřirozené účinky. Anselmus Boëtius de Boodt připisuje českých granátům léčebný účinek na duševní choroby a dále je zmiňuje jako prostředek zvyšující libido.
Dalším ze zajímavých lékařů byl Georgius Agricola (Glauchau v Sasku 24. března 1494 – Chemnitz 21. listopadu 1555). Tento městský lékař a zároveň otec moderní mineralogie působil v Jáchymově, městě stříbra, arsenu, později též kobaltu, niklu a uranu. Agricola se zde snažil získat znalosti o kovech, jejich sloučeninách a možnostech aplikace těchto látek v lékařství. Jeho stěžejním dílem je dvanáct knih o hornictví „De re metallica libri XII“, které vydal v roce 1556. Knihy shrnující soudobé znalosti i Agricolovy vlastní poznatky se na minimálně 200 let staly nejužívanější příručkou pro dobývání rud a jejich hutního zpracování. Georgius Agricola (vlastním jménem Georg Bauer) jako první popsal v roce 1546 minerál ze skupiny granátu almandin z lokality Alabanda v dnešním Turecku. Město Alabanda také dala jméno almandinu.
Dodnes jsou granáty využívány v tradiční medicíně např. v jihovýchodní Asii, některých částech Mongolska, centrální Africe i jinde.
Agricolova největší a nejslavnější práce „De re metallica libri XII“.
Titulní strana díla Anselma Boëtia de Boodta „Gemmarum et Lapidum Historia“.